O půlnoci ze středy 30. 9. na čtvrtek 1. 10. vyrazil autobus z Neveklova přes Benešov směr Švýcarsko.
Všichni účastníci postupně usnuli a vzbudili jsme se až v Německu u Bodamského jezera. Prošli jsme si městečko Meersburg s krásným výhledem na vodu. Poté jsme s autobusem najeli na trajekt, který nás převezl přes jezero až do Kostnice.
V Kostnici byl upálen mistr Jan Hus, takže jsme se podívali do Husova muzea, kde jsme objevili i české nápisy. Podívali jsme se na molo, kde byla ze starého majáku udělaná zajímavá socha prostitutky. Prošli jsme si město a podívali se do kostela. Poté byl rozchod.
Když jsme se zase všichni sešli, vyjeli jsme k Rýnským vodopádům, které jsou už ve Švýcarsku. Vodopády byly krásné. Dostali jsme se až na místa, kde voda stříkala přímo na nás. Hned u vodopádu se nachází i zámek Laufen, do kterého jsme se také podívali a pro mnohé z nás to bylo uvnitř strašidelné.
Cestou do městečka Interlaken, kde byl náš hotel, jsme se zastavili na nádraží, odkud byl krásný pohled na horu Jungfrau, která měří 4158 m. Po příjezdu na hotel, rozdělení pokojů a kochání se naprosto úchvatným výhledem, nás čekala vynikající večeře.
Druhý den jsme jeli do Bernu. Dozvěděli jsme se, že hlavním znakem Bernu jdou medvědi, a proto je v Bernu příkop s několika medvědy. Při dalším průzkumu Bernu jsme viděli několik kašen, ke každé se vázal nějaký příběh. Viděli jsme orloj, podívali se ke Švýcarskému parlamentu a dozvěděli se něco o švýcarské politice.
Když jsme si prošli tyto hlavní místa, někteří z nás se vydali do obchodů, ale ti statečnější se rozhodli poprat se se strachem a vystoupali na 100 m vysokou věž, ze které byl úchvatný výhled na celý Bern a i krásnou přírodu v dáli.
Dále nás autobus zavezl do sýrárny v městečku Gruyéres, kde jsme dostali sluchátka s výkladem v češtině, prošli si jí a dostali ochutnávky sýrů v různém měsíci zrání. Nedaleko sýrárny se nachází hrad, ke kterému jsme se šli podívat, prošli se po hradbách a už všichni natěšeni vyrazili do čokoládovny Cailler.
V čokoládovně jsme si nejprve poslechli pár základních informací, v němčině a angličtině, a poté sjeli „čokoládovým“ výtahem do dalších místností, kde jsme se dozvěděli něco o historii. Následovala nejlepší část – ochutnávky. Z čokoládovny jsme vycházeli všichni nacpaní a s taškami plnými čokolády pro rodiny.
Třetí den jsme se hned ráno jeli podívat na Trümmelbašské vodopády, které jsou ukryty ve skále. Nastoupili jsme do lanovky, která vede také ve skále a dovezla nás k horním vodopádům.
Dále jsme jeli do Luzernu, kde jsme si prošli město. Nejvíce nás ale zaujala pouť, kam jsme při rozchodu všichni zamířili. Z některých atrakcí šla hrůza už jen při pohledu na ně a i přesto je hodně z nás vyzkoušelo. Utratili jsme tam hromadu peněz, ale stálo to za to! Všichni jsme si to užili a přáli si tam zůstat delší dobu.
Dále jsme vyrazili do naší poslední zastávky – Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska. Zde se zrovna konaly trhy a k našemu milému překvapení i další malá pouť.
Celý poznávací zájezd byl zajímavý, viděli jsme spoustu krásných míst a přiučili se nové věci. Děkujeme paním učitelkám a hlavně paní průvodkyni, která o všem věděla mnoho informací.
Lucie Jará 2.B
Další obrázky v naší fotogalerii.
Je chladná čtvrteční noc a z České republiky odjíždí na čtyřdenní pobyt ve Švýcarsku autobus plný studentů. Ve čtvrtek ráno jsme navštívili Kostnici, která je pro nás Čechy velice významným městem, především z období husitství v 15. století. Právě tam jsme se vydali v muzeu Jana Husa po jeho stopách. Poté jsme přejeli trajektem přes Bodamské jezero pod Walliskými a Bernskými Alpami, odkud byl překrásný výhled na širé okolí.
Navečer náš autobus dorazil na místo, kde se mezi zasněženými vrcholky hor Monch, Jungfrau a Eiger nacházel náš hotel. Tam nás každé ráno vítal prostřený švédský stůl a večer po náročném dni teplá tříchodová večeře.
Druhý den nás autobus zavezl do Bernu, kde jsme zhlédli medvědí výběh a všechny nás upoutalo bernské historické centrum. S vytřeštěnýma očima jsme procházeli kolem starých, avšak překrásných budov. Naše franky byly rychle vyměněny za švýcarské suvenýry či tamější občerstvení. Odpoledne nás čekala návštěva sýrárny Gruyeres s velice poutavou prohlídkou od kravičky, jejíž český hlas nás celou dobu doprovázel, s mnoha zajímavými informacemi. Po ochutnávce sýrů jsme se vydali autobusem do nedaleké čokoládovny Caillers, kde nás čekal obdobný program. Švýcarská čokoláda byla pro většinu z nás mnohem větším lákadlem než švýcarské sýry, proto se každý z nás těšil jako vosa na bonbón. Otevřela se před námi tajuplná cesta od objevení čokolády až po současnou moderní výrobu. Nechyběla ani ochutnávka spousty druhů čokolád. S „oslazenými“ žaludky mířila naše cesta k nedalekému hradu. Tam jsme si prošli romantické prostředí, udělali snímky pohádkového okolí a odjeli zpět do Wilderswillu.
Do sobotního rána nás probudilo slunce. Teplý a jasný den nás provázel na cestě k Trummelbašským vodopádům, které svým šuměním i burácením ohromili nejednoho z nás. Po dopolední prohlídce vodopádů jsme odjeli do historického a velice známého města Lucern, které díky jeho pověstnému mostu znají miliony lidí po celém světě. Tam nás paní průvodkyně Dana Obrová svým typicky poutavým komentářem provedla historickou částí města. Později nás čekal několikahodinový rozchod, který většina z nás strávila nákupy a návštěvou tamějšího lunaparku, kde adrenalin tryskal proudem. Později odpoledne jsme se vydali do jednoho z evropských ministátů - Lichtenštejnska, konkrétně do hlavního města Vadúzu. Tam zrovna probíhaly oslavy vyhánění dobytka z hor, které pro nás bylo nevšedním zážitkem. Ve Vadúzu probíhaly bujaré oslavy, kterých se každý mohl zúčastnit podle libosti. Někoho upoutaly historické obchůdky, někoho zábavné atrakce. Každý však strávil poslední zájezdové odpoledne po svém.
S plnými žaludky a skvělými vzpomínkami nastupujeme do autobusu. Tentokrát již naposledy. Všechny nás čeká jen několikahodinová jízda zpět do České republiky a návrat do všedního života. Avšak nyní jsme o něco bohatší. Jsme bohatší o mnoho krásných vzpomínek na krásnou zemi, do které se jistě rádi vrátíme!
Jan Janeš 3.A
Aneta Hlaváčková 1.A