Do školy chodím teprve druhý měsíc, stále ve mně dýchá jistá nováčkovská euforie a vládne nadšení, že jsem i já konečně středoškolačka.
Když jsem přišla první den do školy, měla jsem poněkud strach z toho, co mne čeká. Přišla jsem do naprosto nového prostředí, mezi spoustu cizích lidí. Jen co vkročíte do školy, už Vás zajímá.
O škole jsem se dozvěděla, dá se říci na poslední chvíli, když jsem si vybírala v deváté třídě místo, pro své další studium. Prioritou číslo jedna pro mne byly školy s kvalitním jazykovým zázemím, hledala jsem mezi pražskými gymnázii i v širokém okolí vhodnou školu. Necelý měsíc před odevzdáním přihlášek se moje mamka dozvěděla prostřednictvím výchovné poradkyně na mé bývalé základní škole právě o Obchodní akademii v Neveklově. Když se o tom se mnou snažila v prvopočátku promluvit, odmítala jsem již prvním slovem, snad proto, že mne strašil ten název – Obchodní akademie – pod kterým jsem si představovala celé dny počítání matematickým vzorců, nepřetržitého logického dumání nad složitými úlohami a jako výsledek čtyřleté dřiny sekretářku zavřenou v kanceláři. Toužila jsem po pravém opaku, po studiu jazyků s určitým všeobecným přehledem, cestování, získávání nových zkušeností. Toužila jsem po škole, která mne nebude přímo specifikovat do oboru, ve směru volby povolání jsem i v 15ti letech stále opravdu nerozhodná. Jednou chci být pilotkou a vznášet se v oblacích, ale příští den toužím zachraňovat životy malých dětí. Toužila jsem po škole, kde se mi dostane kvalitní přípravy k maturitě a kde se zdokonalím v jazycích. A ani ve snu by mě nenapadlo, že prvního září vkročím na půdu ,,obchodky‘‘.
Mé kroky sem tedy vůbec nevedly, ale už teď můžu říci, že by byla opravdu chyba sem nejít.
Na škole je zcela jiný přístup, troufám si říct, než kdekoliv jinde. Prostředí je moderně zařízené, panuje zde klid a přátelská pohoda, žádné zmatky a stresové vlny, cítíte se tady prostě jako doma.
Také přístup učitelů velice oceňuji. Hodiny nejsou vedeny tím stylem, že se vám kantor snaží vyvrtat díru do hlavy tím, že předmět, který Vás vyučuje je nejdůležitější. Velice se mi líbí, že nás nechávají v hodinách promluvit, vyjádřit své poznatky a názory k daným tématům. Ale určitě to není tak, že bychom na sebe v hodinách pokřikovali a nedávali pozor. Právě naopak. Učitelé nás učí i to, jak můžeme právě probírané téma jednou užít v praxi. Hodiny zde na škole prostě o něčem jsou, vždy je něco zajímavého, co vás donutí se zamyslet. Učitelé rozvíjí naši osobnost, trávíme s nimi mnoho času a já jsem doopravdy šťastná, že chodím na školu s tak kvalitním učitelským zázemím, které Vás v hodinách nikdy neunudí k smrti.
Škola mi vyhovuje po všech stránkách, je otevřená pro všechny a dává vám příležitost, šanci, možnost cestovat, účastnit se výměnných pobytů, sportovních akcí, vědomostních soutěží a mnoho dalších aktivit. Dává vám možnost předvést svou kreativitu a realizovat své nápady, především prostřednictvím studentské organizace Doors. Já jsem přišla prvního září do školy s návrhem na školní časopis. Nyní se na něm podílí i ostatní studenti a v blízkých dnech vyjde již druhé číslo školního časopisu, který je na škole absolutní novinkou.
Pokud bych měla zmínit náročnost učení, okomentuji to poněkud stroze – když se chce, všechno jde.
Učíme se pořád, celý život, každý den. Pořád je třeba vzdělávat se, rozšiřovat svůj všeobecný přehled, nabývat nových vědomostí. A je dobré si i v některé hodině uvědomit určitý smysl, přemýšlet o tom. Nezahazovat šanci když Vám napotřetí nevyjde matematická kontrola nebo když přeskakují ‚ička‘ v diktátu.
Závěrem bych Vás všechny ráda pozvala k nám do školy na dny otevřených dveří, kde se o líbivém prostředí moderní školy můžete přesvědčit sami.
Přeji Vám všem krásné podzimní dny, Vám, žákům devátých tříd, ať se rozhodnete pro školu, na které budete šťastni.
Kristýna Šnajdrová,1.A