Ve dnech 12. a 13. června 2014 jsme se my, třída 2.A, zúčastnili našeho školního výletu, který jsme se rozhodli uspořádat v rekreačním centru Nová Živohošť. Z celkového počtu 25 se výletu účastnilo 23 očekáváním naplněných studentů. Na místo určení jsme dorazili zhruba kolem 10 hodiny dopoledne a rozdělili jsme si pokoje. Byli jsme ubytováni v kempu Junior Tobogán v podlouhlých chatkách, které byly sice pro některé z nás trochu těsné, ale využívali jsme je pouze minimálně, jelikož náš program byl přehlcený.
V den příjezdu do rekreačního centra byla denní teplota až moc vysoká na to, abychom podnikali nějaké fyzicky náročné hry, soutěže apod. Proto jsme se rozhodli pro pouhé válení a lenošení u břehu. Někteří z nás si užívali skákání z mola do osvěžující vody, kde jim společnost dělali kapři a další vodní havěť.
Po uvolněně stráveném odpoledni nás čekal oběd, který pro nás přichystala místní jídelna. Jelikož první stánek s občerstvením nebyl zrovna poblíž našeho resortu, oběd jsme všichni uvítali s otevřenou náručí.
Mimo rekreaci, nic nedělání a odpočinutí si od tvrdých školních lavic, je náplní výletu také stmelovat třídní kolektiv a utužovat vzájemné vztahy nejen mezi studenty, ale také mezi studenty a jejich třídními učiteli. Proto pro nás náš třídní učitel Ing. Marek Hašek přichystal spoustu her, které toho měly docílit. A taky se tak stalo. Připravil pro nás nejen kolektivní hry jako „Vadí, nevadí“, ale třeba také interpretovat notoricky známou písničku pro děti „Prší, Prší“ v mnoha různých podobách jako např. opileckou verzi, „šprťáckou“ verzi a nebo verzi nastiňující klaunovské vystoupení pro děti.
Denní teploty se postupem času zvyšovaly a zvyšovaly, a proto jsme byli více než rádi, když se konečně setmělo a ochladilo. Za svitu měsíce jsme se marně snažili hrát kroket, a tak se někteří z nás přesunuli do místní jídelny, kde jsou každé léto pořádány diskotéky. Nepříjemné bylo zjištění, že tato diskotéka není připravena pro nás, ale pro naše sousedy z 6. třídy jedné základní školy, avšak to nám nebránilo se jim na jejich „párty“ vetřít.
Kolem 11 hodiny večerní však přišel nečekaný bojový úkol. Sehnat do 10 minut kámen, jehličí, list, vodu, pokrývku hlavy a donést vše ukázat p. uč. Haškovi před jeho chatku. Tma a „další vnější vlivy“ nám tento úkol poněkud ztížily, zejména co se vody a pokrývky hlavy týče. Proto jsme byli nuceni improvizovat a namísto vody donést pouhé sliny, o kterých jsme byli skálopevně přesvědčeni, že jsou také tvořeny z vody.
V časných ranních hodinách jsme všichni ulehli ke spánku a s očekáváním nového dne jsme se pokoušeli usnout. V pátek po snídani a obědě jsme si sbalili svých pár švestek a užívali si posledních pár společně strávených hodin před odjezdem domů.
A co jsme si odvezli? Někteří si odvezli spálená záda, ramena a další části těla, jiní si odnesli nové modřiny a oděrky způsobené pracným hledáním kamínků ve večerních hodinách, ale všichni jsme si odnesli nové dojmy a názory na své spolužáky. Ať už pozitivní či ne, všichni jsme se mnohem více sblížili a nabyli nových, společných zážitků, na které si jistě za pár let vzpomeneme a na třídním srazu spolu s naším třídním učitelem se nad nimi společně zasmějeme.
„Mládí žije z nadějí, stáří ze vzpomínek.“
Napsala SH
Fotky ze školního výletu si můžete prohlédnout na FACEBOOKU školy